Slow Food v Jižním Tyrolsku

Vinschgauský Ur-Paarlbrot je chléb z tmavé žitné mouky, který existoval již ve středověku. Původní receptura pochází od benediktinských mnichů a v oné době se pekl hlavně na svatby: dva kulaté bochníky představují spojený pár. 

Villnösská brýlová ovce představuje nejstarší plemeno ovcí v Jižním Tyrolsku. Jejich charakteristickým znakem je černá pigmentace kolem očí, jíž vděčí za své jméno. Doprovází zde člověka již od 18. století a jsou nedílnou součástí strmých luk Dolomit. Tento způsob chovu formuje jeho charakter. Jehněčí maso má jemnou strukturu, příjemnou chuť a nízký obsah tuku. Zároveň ovce poskytují mimořádně měkkou vlnu, která se již po celé generace používá k výrobě teplého oblečení. Dnes je villnösská brýlová ovce pod ochranou Slow Food. Tento mezinárodní podpůrný projekt chrání vzácná plemena a zajišťuje jejich budoucnost.

Altreiská lupina barví pole kolem horské vesnice Altrei do zářivě modrých tónů. Zájem pěstitelů se však soustředí na jejich semena, která se již po generace sklízejí ručně, suší na slunci, praží a nakonec melou na prášek, aby se z něj připravila tradiční „altreiská káva“. Dnes se prášek ze semen lupiny používá také v kuchyni k dochucování pokrmů z masa a k výrobě pálenky, piva, čokolády, zmrzliny a dalších sladkostí. 

Tyto ovce představují starou formu salašnictví v údolí Schnals. Již 600 let se tu provozuje transhumance, tedy vysokohorský přesun zvířat přes Alpy do údolí Ötztal. Jakožto Slow Food Presidio přispívá tento projekt k zachování tradic a posílení místní ekonomiky v údolí.

Šedý skot zde utváří obraz jihotyrolské horské krajiny po celé generace. Na pěších túrách se s ním setkáte převážně na strmých svazích, kde postupuje jistým krokem a s velkou výdrží kupředu. Právě tyto vlastnosti předurčují tato zvířata k chovu v horských oblastech. Jakožto autochtonní horské plemeno se šedý skot živí šťavnatou trávou a aromatickými horskými bylinkami. Díky tomu se jeho maso pyšní obzvláště vysokou kvalitou a chutí hor.