Waltraud Schwienbacher 

Klara a Dorothea Egger jsou za to rády. Přesvědčení Waltraud Schwienbacher, že je třeba nabídnout lidem v údolí Ultental perspektivu pro budoucnost, zajistilo práci i oběma sestrám. Před čtyřmi lety založila 71letá Waltraud Schwienbacher sdružení „Lebenswertes Ulten“ (čes. Ulten pro život) a Dorotheu a Klaru Egger přibrala na palubu.

Ženy se rozhodly, že v bývalé kovárně v St. Walburgu budou zpracovávat vlnu z místních ovcí. Svoji manufakturu na zpracování vlny, ve které vyrábějí kvalitní pantofle, prostírání, koberce, matrace, oblečení a mnoho dalšího, pojmenovaly „Bergauf“ (čes. „Vzhůru do hor!“). Název vyjadřuje směr pochodu. „Je naléhavě nutné vytvořit nová pracovní místa, jinak naše vesnice vymřou“, říká Klara Egger.

Nad takovým číslem můžou samovýrobkyně jen zavrtět hlavou. Podle odhadů se v Jižním Tyrolsku vyhodí do odpadu zhruba 100 tun vlny. Pro místní ženy ale neexistuje cennější surovina. A žádná jiná surovina není tak hluboce spojena s údolím Ultental. Udržuje teplo, je odolná, žádná syntetika. „Vlna obsahuje vodík a kyslík, síru a mnoho dalších prvků. To je dobré pro tělo. Kdo má kolem sebe hodně vlny, je vyrovnanější a komunikativnější“, ví Schwienbacher.

V údolí Ultental je vlna dobrá i pro duši. Místní farmáři teď vozí vlnu do manufaktury a už ne na smetiště. Klara a Dorothea chodí každý den do obchodu, který je současně i dílnou a který se stal jejich druhým domovem. A taky už nejsou samy. Martina (50) dělá matrace, Cornelia (30) zajišťuje administrativu a Juliane (20) všechno balí. Waltraud Schwienbacher pracuje dobrovolně pro sdružení Bergauf a často a ráda se tady zastaví. Co by tyto ženy dělaly, kdyby nevznikl projekt „Bergauf“? Na to raději ani nemyslet.