Reinhold Messner

Co ještě zbývá, když se dosáhne vrcholu

Reinhold Messner otevřel novou kapitolu svého života, tentokrát na vrcholku hory Helm v údolí Pustertal.

Reinhold Messner toho už dokázal hodně – a konec jeho aktivit je stále ještě v nedohlednu. Hory ho svým kouzlem nepřestávají fascinovat. Ani když už jeho poslední expedice dávno skončila. Co vlastně motivuje někoho, kdo dokázal pokořit všechny osmitisícovky?

Drsné hřebeny, strmé stěny, sněhová pole, jež nikam nevedou – místa, která neodpouštějí žádné chyby. To je svět Reinholda Messnera. Právě tam se opakovaně vydával. Ne z lehkomyslnosti, ale aby pochopil, co hory vlastně doopravdy znamenají. Vnímá to jako něco víc než jen pouhou touhu po dobrodružství: „Zapotřebí je hlubší motivace. Taková, která je spojena s nadšením, s nacházením smyslu a s vizemi" a která pramení z našeho nitra." Jeho vize: „Hory musí zůstat divoké.“

Reinholdu Messnerovi nikdy nešlo jen o dobytí vrcholu nebo počet výškových metrů. Spíše si vždycky kladl otázku, co to vlastně znamená vydat se vstříc těmto extrémům přírody. Pro sebe i pro budoucí generace. A tyto zkušenosti chce předávat dál. Vysoko nad Sextenem pro to nyní se svou ženou Diane vytvořili místo: Dům Reinholda Messnera na hoře Helm. Není to klasické muzeum, ale prostor, který klade otázky.

Za každým horizontem leží další

Reinhold Messner změnil alpinismus . Pochází z Villnössu v Jižním Tyrolsku a stal se jednou z nejznámějších osobností mezinárodního horolezeckého světa. Čelil mnoha překážkám, ale vždy si zachovával pevnou víru ve vlastní zodpovědnost a úctu k přírodě.

To, čím se dodnes od ostatních odlišuje, je jeho postoj. Messner nikdy nevnímal horu jako jeviště a horolezectví jako sport. Vidí za tím víc, než se na první pohled zdá: vrchol není cíl, je to místo, kkeré vyžaduje určitý přístup. Přístup zaměřený na interakci s přírodou – se všemi jejími nároky, nebezpečími a její srozumitelností. Je přesvědčen, že tradiční alpinismus funguje pouze tehdy, když člověk převezme odpovědnost.

Tento postoj se u něho vyvinul již záhy. Vyrůstal ve Villnössu pod horskou skupinou Geisler, která je dnes součástí Dolomit zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO . V pouhých pěti letech zdolal se svým otcem svou první třítisícovku. Byla to zkušenost, která ho formovala. Už tehdy to vnímal: „Za každým horizontem leží další.“ Později ho cesta zavedla ke všem 14 osmitisícovkám světa – bez pomůcek, bez umělého kyslíku, jen s disciplínou, respektem a vůlí čelit přírodě v její nejradikálnější podobě.

Srozumitelnost a pochopení hledal i mimo nejvyšší vrcholy: v pouštích, na pólech i v politických a sociálních otázkách. Jeho životní příběh je velmi pestrý: proslul jako horolezec, osoba zdolávající hranice (něm. Grenzgänger), zakladatel muzea, politik, spisovatel, filmař a vypravěč. V jádru se však vždycky všechno točí kolem stejné myšlenky: nacházet ve věcech smysl, posouvat hranice a zůstat věrný svým kořenům. Dnes se tento postoj odráží v novém projektu: je jím Dům Reinholda Messnera na hoře Helm v Sextenu.

Jänicke Florian

Starý základ, nový pohled na věc

V nadmořské výšce 2050 metrů, v bývalé horní stanici lanovky, vytvořili Reinhold Messner a jeho žena Diane místo, které ukazuje, co vlastně alpinismus znamená.

Jeho nejnovější projekt se zaměřuje na to, co přetrvává. Na vztah mezi člověkem a přírodou. Na chápání alpinismu jako vnitřního postoje. Spolu se svou ženou Diane navrhl dům tak, aby návštěvníci nejen procházeli výstavou jako v jiných muzeích, ale spíše se zapojovali do diskuze a byli motivováni k zamyšlení a kladení otázek. Ani zde se neklade důraz na dosažené výsledky ani na počet zdolaných vrcholů, ale spíše na otázku: Jak jste postupovali? S jakou perspektivou? Tento přístup prostupuje celým domem – protože přesně to pro Messnera znamená tradiční alpinismus.

Jänicke Florian

Architektura s postojem

Reinhold Messner upřednostňuje jednoduchost a zodpovědnost ve všem, co dělá. Včetně rekonstrukce domu. Původní struktura byla zachována a nově interpretována. Záměrně se zachovalo i velké panoramatické okno. Je nedílnou součástí prostoru a nabízí výhled na to, co se v okolí nachází: hory, Sextenské Dolomity a přesně ty myšlenky, které odtud vycházejí. Použité materiály pocházejí z regionu. Místnosti jsou záměrně zařízeny velmi jednoduše. Messner totiž nevnímá udržitelnost jako otázku technologií, ale jako postoj.

Základ tohoto projektu tvoří jeho expedice. Vystavené exponáty pocházejí z jeho osobní sbírky a zážitky zhmotňují. Důraz je kladen na zkušenosti, včetně těch negativních, když se něco nepovedlo, protože Messner je přesvědčen: „Učím se, když selžu, ne když uspěju.“ Obsah se mění, ale zůstává stále živý – stejně jako Messnerův pohled na prožité okamžiky. Pro něj poznání nespočívá v dosažení cíle, ale v cestě zpět. Nebo jak sám říká: „Tam nahoře už nic není. Žádný cíl, žádný další úkol. Poznání přichází teprve při sestupu."

Harald Wisthaler

Hory zaměřují pozornost na to podstatné.

Když opouštíte Dům Reinholda Messnera, neodnášíte si s sebou žádný suvenýr. Odnášíte si pocit. A možná i poznání, že to podstatné se často nachází tam, kde to nejméně čekáte. Protože to, na čem skutečně záleží, se neukáže na vrcholu, ale v tom, co přijde potom. Tak to vnímá i Reinhold Messner: „Sílu čerpám ze svých představ o budoucnosti, ne z úspěchů, které jsou za mnou.“ A možná také trochu ze svého domova, Jižního Tyrolska. Pro Reinholda Messnera zůstává tento region, hluboce zasazený v srdci Dolomit, nejkrásnějším místem na světě.

Tschurtschenthaler Christian

Vize pokračuje

Pro Reinholda Messnera potřebuje budoucnost směr – a určitý postoj k tomu vytváří základ. Jeho postoj se vytříbil v horách. Tam, kde neexistují žádné jistoty, kde záleží na každém rozhodnutí. Kde žádná technologie nemůže nahradit to, co poskytuje zkušenost a instinkt. „Mým modelem úspěchu,“ říká Messner, „je redukce na to podstatné.“

Je to patrné i mimo horské vrcholy: na zámku Juval, v jeho muzeích, knihách, filmech a přednáškových turné. Chce udržovat dialog a vyprávět svůj příběh. Protože udržitelnost, říká, začíná už tím, co tu nyní existuje. A odvahou o tom jinak přemýšlet. Především na to neexistuje žádný recept: existuje jen směr. A tak pro něj ještě zdaleka nic nekončí. Hory jsou tu a dokud existují, je stále co dělat.