Přeskočit na obsah
přidáno k oblíbeným
odebráno z oblíbených
Jejda! Došlo k problému, zkuste to prosím znovu
Vytváří se váš účet
Váš účet byl úspěšně vytvořen a nyní jste přihlášeni
Jste odhlášeni

Sněhový průkopník

Před 40 lety sestrojil Georg Eisath první jihotyrolská sněžná děla. Zakladatel společnosti TechnoAlpin je v současnosti provozovatelem vleků a lanovek se zeleným srdcem. V lyžařské oblasti Carezza se stříká technický sníh na sjezdovky pouze při správné teplotě.

„Říci: Zapněte na chvíli tohle sněžné dělo, potřebuji tam nahoře ještě trochu sněhu – to si nemůžu a ani nechci dovolit!“ říká odhodlaně Georg Eisath. Vysvětlujte nám, že spousta velkých vlekařských společností to stále dělá. „Pokud ale musím zapnout 500kilowattové čerpadlo jen kvůli jednomu sněžnému dělu, tak se technický sníh opravdu prodraží!“ říká Eisath. A to je pro tak malý lyžařský areál jako ten jeho prostě nemyslitelné.

„Pan Holle“ z Jižního Tyrolska přesně ví, co je potřeba k výrobě sněhu. Georg Eisath postavil svá první sněžná děla již v 80. letech, protože vrtulová děla ze zahraničí nebyla pro výrobu sněhu na jih od Alp vhodná. V roce 1990 založil společně s Walterem Riederem a Erichem Gummererem společnost TechnoAlpin, která se během krátké doby stala světovou jedničkou na trhu technického zasněžování. V roce 2008 přešel Eisath na druhou stranu a sám se stal provozovatelem vleků a lanovek. Koupil většinu licencí na vleky v tehdy churavějícím lyžařském areálu mezi Welschnofenem/Nova Levante a sedlem Karerpass ve svém rodném údolí Eggental, investoval přes 40 milionů eur do zcela nového zasněžovacího zařízení, vleků a sjezdovek a lyžařský areál pojmenoval „Carezza“.

Od konstruktéra sněžných děl po provozovatele vleků

Rozhodl se, že se zapojí: „Prostě jsem viděl, že tady máme tak krásnou a nedotčenou oblast – možnost vzít ji do rukou a rozvíjet ji byla obrovská, ale také nesmírně lákavá výzva. Kdo může přiložit ruku k dílu do tak krásné oblasti a říct: Teď to udělám tak, jak by se mi to líbilo?" Přesně věděl, co chce. Díky svým dlouholetým zkušenostem v oblasti zasněžování navrhl mimořádně důmyslnou koncepci přestavby lyžařského areálu.

„Mojí profesí je přece zabývat se výrobou a přípravou technického sněhu. Takže jsem se samozřejmě snažil udělat z toho to nejlepší – nejen kvůli úspoře energie, ale i peněz,“ říká otevřeně. Na moderní a udržitelnější lyžařský areál musel být objekt nejprve řádně zrekonstruován.

Základ pro ekologičtější výrobu sněhu

Základ koncepce: Výkonné a plně automatické zařízení. Od srpna do října 2008 bylo položeno 20 kilometrů potrubí, vybudována zásobní nádrž, tři lyžařské vleky, sjezdovky a silniční nadjezdy. „Bylo to tady jako ve válce,“ směje se Eisath: „Mně samotného dodnes udivuje, že se to podařilo v tak krátké době.“ Ale stihlo se to do začátku sezony, zpočátku bez pořádného napájení. „V prvním roce jsme museli provoz zajišťovat ještě pomocí generátorů,“ vypráví Eisath. Poté investoval více než jeden milion do výkonného elektrického vedení: „Neboť výroba sněhu spotřebovává v určitých okamžicích hodně elektřiny, obzvláště při spouštění velkých čerpadel.“ Až přijde studené okno.

Tajemství studeného okna

Každý rok v listopadu je v lyžařské oblasti Carezza ve znamení čekání: Na „studené okno“. Eisath prostudoval klimatické tabulky za několik desetiletí a zjistil, že teploty v oblasti Latermar vždy výrazně klesají po dobu necelých dvou týdnů. Eisath usoudil, že je to ten správný čas na výrobu první vrstvy sněhu pro zimní sezónu. „Jakmile dorazí studené okno s teplotou –7 až –12 stupňů Celsia, mohu s plně automatickým zařízením během pěti minut spustit přibližně 200 děl,“ vysvětluje prezident lyžařského střediska.

Zasněžovači pak pracují po dobu tří až pěti dní a nocí. „To nám nejvíce pomáhá šetřit elektřinu, a tím i energii. Čím výkonnější zařízení mám, tím lépe dokážu využívat studená okna, a tím je sníh levnější – a to výrazně!“ Technický sníh tak pak někdy stojí jen třetinu toho než obvykle, protože při správné teplotě se při stejném množství energie vyrobí podstatně více sněhu.

Přesnost v „Alpské klimatické lyžařské oblasti“

Eisath vše přesně sleduje a zaznamenává. Neustále se ptá sám sebe, co by mohl ještě zlepšit. Zasněžování je nyní téměř dokonalé. Jak je to možné? Eisath vysvětluje: „V prvním roce se stává, že je v červnu na jednom místě ještě hromada sněhu, ale jinde není žádný sníh už v březnu.“ Dnes již přesně ví, kolik sněhu je na kterém místě lyžařské oblasti potřeba, aby vydržel celou zimní sezónu. „Od začátku jsme zaznamenávali, kolik vody a na jaké místo jsme dopravili. Například na rovném kousku pole nám stačí 40 cm, ale tam, kde je přírodní terén, vyrobíme 80 cm technického sněhu,“ říká Eisath.

Oceňovaný zasněžovací systém

Díky různým shromažďovaným údajům lze systém neustále optimalizovat. „Máme program, který nám říká, že někde bylo vyrobeno již 80 procent sněhu a někde jen 30 procent. Jinde můžeme být i na 110 procentech, například proto, že se sjezdovka rozšířila nebo byla jinak upravena,“ vysvětluje Eisath. Pro přípravu sjezdovek mají jeho „sněhuláci“ v mobilních telefonech aplikaci pro sledování pomocí GPS, která přesně ukazuje, jak hluboká je vrstva sněhu a kde se už otočili. Eisathův koncept se všemi těmito opatřeními je natolik dobrý, že se lyžařský areál může nazývat „Alpská klimatická lyžařská oblast“ a získal ocenění ARGE ALP.

Neúnavný zimní průkopník

Eisath sám sebe označuje za „nejekologičtějšího provozovatele vleků a lanovek v Jižním Tyrolsku“. Ale jak to do sebe vlastně zapadá? Velmi dobře, myslí si Eisath, protože na jedné straně se rozvíjí zaručená, plánovatelná zimní turistika, lidé v údolí mají práci a pokoje v hotelech se znovu plní. „Zelená pro mě znamená investovat co nejméně energie a zdrojů a zároveň uspokojovat potřeby turistů v zimě. Naším cílem je samozřejmě zimní turistika, ale čím lepší technologie, tím více zdrojů můžeme ušetřit. A to je naše poslání,“ vysvětluje zimní průkopník.

Jeho systém již funguje velmi dobře. V Carezze lze již v současné době udržitelně lyžovat. Přesto Georg Eisath stále experimentuje a zkouší: „Ano, to je můj úděl,“ směje se: „Je to jako neustálé honění se za něčím – ale to je na tom to krásné.“

Text: Marlene Lobis
Fotografie: Ivo Corrà
Video: TaktFilm
Rok zveřejnění: 2019

Accommodation image
Finish your booking for
Accommodation name
0  room rooms Not selected Bez jídla Snídaně Polopenze Plná penze Vše v ceně
Total price: 0 €
(incl. VAT / excl. local tourism tax)